Cesta plná výzev, slz i odhodlání. S Ekonomickými stavbami jsme ji zvládli

Vzpomínáte si, kdy se ve Vás zrodila myšlenka postavit si vlastní dům? Byl to dlouhodobý sen, nebo spíš rozhodnutí dané životní situací?

“Úplně na začátku to byl sen mého manžela. On po domě toužil odjakživa – chtěl vlastní prostor, klid a zázemí pro rodinu. Já sama jsem to tak silně nevnímala, protože jsme bydleli v mém bytě a nic nám zásadního nechybělo. Zpočátku jsme dokonce uvažovali, že bychom společně s tchyní zrekonstruovali jejich starší dům. Jenže postupem času se ukázalo, že náklady na rekonstrukci a vyplacení dalších dvou sourozenců by byly stejně vysoké, ne-li vyšší než stavba nového domu včetně pořízení pozemku.

Navíc jsme si začali uvědomovat, že nízkoenergetický dům nám do budoucna přinese i výrazně nižší provozní náklady a celkově větší komfort. A když jsem viděla, jak moc manžel po vlastním domě touží, jak je to pro něj symbolem jistoty a naplnění, rozhodla jsem se mu ten sen pomoct splnit.

Chtěla jsem, aby byl šťastný, protože ho miluju. A v tu chvíli se jeho sen stal i mým. Dnes už vím, že to bylo správné rozhodnutí – pro něj, pro nás, pro naši rodinu.”

Vaše cesta k vysněnému domovu nebyla jednoduchá. Co pro Vás osobně bylo nejtěžší a co Vás naopak posouvalo dál?

“Nejtěžší pro mě bylo neustálé navyšování ceny stavby. A upřímně – každé to navýšení jsem obrečela. Hlavně to druhé… Když mi pan Smejkal oznámil, že jsme se kvůli dalším okolnostem dostali už na částku o více než milion korun vyšší, byla jsem zoufalá. V hlavě mi běžely ty nejčernější scénáře. Říkala jsem si, že tohle nedáme. Že je konec.

Ale pak jsem se podívala na manžela a viděla jsem v jeho očích, že pro něj to má obrovský význam. Že by nikdy nedokázal být opravdu šťastný v bytě. A já věděla, že když to vzdáme, ztratíme něco mnohem cennějšího – nejen ten dům, ale i kousek štěstí.

Tak jsme sebrali všechny síly a našli řešení. Vzali jsme si druhou hypotéku a rozhodli se, že do toho jdeme – spolu s Ekonomickými stavbami.”

Co bylo důvodem tak výrazného navýšení ceny stavby?

V prvé řadě bych chtěla zdůraznit, že navýšení ceny rozhodně nebyla chyba Ekonomických staveb. První změna přišla kvůli prodlení s pozemkem – původní majitel nám neřekl úplně přesně informace ohledně přípojek a sítí. A mezitím přišlo tornádo na jižní Moravě, které výrazně zahýbalo s cenami stavebních materiálů. A pak válka na Ukrajině. Inflace, zdražení úplně všeho. To všechno se promítlo i do ceny stavby.

Ale já si každé to navýšení nechala vysvětlit i jinde – a pokaždé mi potvrdili, že je to standard, že to není žádný výmysl.

Věděli jsme, že do Ekonomických staveb jdeme proto, že chceme kvalitní dům. A když jsme si to připomněli, dokázali jsme se s tím smířit. Protože kvalita pro nás znamená bezpečí, spolehlivost a domov.

Jak jste se dozvěděla o Ekonomických stavbách a co Vás přesvědčilo, že to je ta správná cesta?

“Než jsme se rozhodli pro Ekonomické stavby, prošli jsme si víc možností – dívali jsme se na různé domky, firmy, nabídky. Hodně jsme zvažovali, porovnávali plusy a mínusy. A právě ES nás zaujaly svou komplexností.

Co pro nás hrálo velkou roli? Například desetiletá záruka na dům, přidělený manažer stavby, který pravidelně dohlíží na průběh výstavby. To všechno v nás budilo důvěru. A musím říct, že rozhodující bylo i první setkání s panem Smejkalem. Od začátku k nám přistupoval velmi seriózně, mile a s respektem. 

Oceňovali jsme i to, že jsme až do podpisu smlouvy mohli průběžně upravovat projekt domu. A těch úprav nebylo málo! (smích) Pořád jsme něco dolaďovali. A vše šlo řešit, s ochotou a trpělivostí.”

A jaký dům jste si nakonec vybrali?

“Kristýnu 27. A jsme spokojeni! V době, kdy jsme podepsali smlouvu, už byl vlastně připravený projekt, vše pečlivě zakreslené. Ale protože se ještě řešily sítě a příjezdová cesta, měli jsme čas si některé věci vyladit podle sebe. A s panem Moučkou, manažerem stavby, jsme pak společně zapisovali všechny změny, které jsme během přípravy udělali oproti původnímu návrhu.

Ten přístup, to lidské jednání – to nás jen utvrdilo, že jsme se rozhodli správně.”

Spolupracovala jste s panem Radkem Moučkou a paní Lucií Koudelovou. Jak byste popsala jejich podporu během stavby?

“Bez přehánění – skvělá. Pan Moučka byl jako manažer stavby naprosto precizní. Vždycky přijel, zkontroloval, co bylo hotové, a když něco nebylo podle představ nebo podle plánu, okamžitě to řešil. Dokázal se s dělníky domluvit na všem. Díky němu jsme měli opravdu pocit, že kvalita je hlídaná od začátku až do konce. A to byl i jeden z důvodů, proč jsme šli právě do Ekonomických staveb – že ručí za celý projekt, dávají desetiletou záruku a člověk má jistotu, že když se cokoli objeví, firma se k tomu postaví čelem.

A paní Lucie Koudelová? Ta nám neuvěřitelně pomohla s financováním. Hlavně s refinancováním, když došlo k navýšení nákladů. Vždycky nám vše ochotně vysvětlila, navrhla další možnosti, byla trpělivá a lidská. A protože jsme reagovali rychle a vše dodávali včas, šlo vše jako na drátkách. Fungovalo to oboustranně výborně.

Zároveň jsme čerpali program „Mladá rodina“, díky kterému jsme získali tepelné čerpadlo a kuchyň jako součást projektu – a to pro nás bylo velké ulehčení.

A jedna krásná věc na závěr – Ekonomické stavby nám darovaly sazenici sakury, jako symbol nového začátku a připomínku naší cesty. Přijdou ji zasadit na jaře. A já už teď vím, že pokaždé, když rozkvete, tak si vzpomenu na ten okamžik, kdy jsme si poprvé odemkli náš dům.“

Je nějaký moment během stavby, který vám utkvěl v paměti?

“Ano, a dokonce hned dva! Bydleli jsme tehdy kousek od místa stavby a z pole, kudy jsem ráno chodila, byl krásně vidět náš pozemek. Jedno ráno jsem se tam zastavila a koukala – byla tam základová deska. A když jsem šla odpoledne zpátky, nemohla jsem uvěřit svým očím – stály tam obvodové zdi! Téměř během jednoho dne vyrostly skoro celé stěny. Stála jsem tam a jen žasla, jak rychle to jde. Bylo to jako kouzlo.

A ten druhý moment byl ještě vtipnější. Můj bratr s manželkou se přišli ze zvědavosti jeden den podívat, jak naše stavba pokračuje a volali nám, že máme už hotovou střechu! Nemohla jsem tomu ani uvěřit, vždyť tam byly před chvílí jen obvodové zdi.

Všechno šlo tak rychle, jakmile se spustila samotná stavba. Měli jsme pocit, že ani nestíháme sledovat, jak nám roste náš nový domov. A to je něco, co si člověk zapamatuje na celý život.”

Jaký byl ten pocit, když jste poprvé odemkli dveře do svého nového domova?

“První, co mě napadlo, bylo: „Ježíši, kdo to bude všechno uklízet!“ (směje se) Představa, že budu mít o jednu koupelnu a toaletu navíc na úklid, mě v tu chvíli zaskočila. Ale dnes už se tomu jen směju. Dvě koupelny byly ve výsledku to nejlepší rozhodnutí – máme dvě děti s desetiletým rozdílem, kdy starší syn tráví v koupelně víc času než já, takže je to pro naši domácnost úplná spása. A hlavně – o Vánocích, kdy je doma opravdu rušno, jsem za ty dvě koupelny opravdu vděčná.”

Sdílela jste svou zkušenost veřejně, a reakce nebyly vždy příjemné. Co Vás k tomu vedlo a jak jste to prožívala?

“Sdílela jsem naši zkušenost veřejně na sociálních sítích, protože jsem cítila, že je fér ukázat pozitivní stránku spolupráce s Ekonomickými stavbami. Sloužíme jako referenční dům a častokrát vidím, jak jsou lidé vystrašení recenzemi z internetu. Chtěla jsem jim ukázat, že to funguje! Bohužel se to ale neobešlo bez nepříjemných reakcí – někteří lidé mě napadali, zpochybňovali můj příběh, a dokonce mi psali výhrůžky. Bylo to těžké. Ale přesto si za svým příspěvkem stojím. My jsme všechno promýšleli, počítali, plánovali. Věděli jsme, do čeho jdeme. A jestli moje zkušenost může někomu pomoci překonat strach, pak to za to stálo.”

Co pro Vás dnes Váš domov znamená? Jak se Vám v něm žije?

“Byla to ta nejlepší investice, jakou jsme mohli udělat. Když se podíváte kolem – rybníky, klid, příroda, po zahradě nám běhají srnky. Je to jako z pohádky. A i když jsem dřív bydlela v hezkém bytě v Ostravě, dnes bych neměnila. Ano, ze zahrady mám ještě pořád respekt, neumím s ní moc zacházet a přiznávám, že se jí trochu bojím v rámci péče o ni, ale to se člověk naučí. Důležité je, že jsme doma. Díky Ekonomickým stavbám jsme si mohli splnit sen. A nelitujeme ani na chvíli.”

Máte ještě nějaké plány do budoucna?

“Plánů máme spoustu – hlavně na zahradě. Momentálně manžel dodělává parkovací místo, já neustále sleduju pořady o zahradách, inspirace mám plnou hlavu. Chceme tam udělat houpací kout, dcera bude mít bazének se sprchou, aby si mohla plně užívat léto. Určitě zasadíme jahody, hrášek. Chceme si vytvořit zahrádku, ze které bude mít radost. 

A jeden velký sen se nám už brzy splní – slíbili jsme si, že až bude dům hotový, vezmeme si z útulku pejska, který tam čeká nejdéle a je nejstarší. Dát mu domov, bezpečí a klidné stáří. Právě tahle myšlenka pro mě byla jedním z důvodů, proč jsem s domem souhlasila – protože domov je místo, kde má být dobře všem.”

Co byste poradila lidem, kteří váhají, jestli se pustit do vlastního bydlení?

“Určitě bych jim poradila, aby si všechno důkladně propočítali. Vzít si hypotéku není žádná maličkost a dnes už to není tak jednoduché, jako dřív. My jsme ji ještě stihli za rozumný úrok, ale vím, že spousta lidí dnes bojuje s vysokými splátkami. Proto je důležité mít přehled, zvážit všechny možnosti a být na to opravdu připravený.

Zároveň ale věřím, že pokud se člověk rozhodne jít touto cestou, měl by to dělat s profesionály. Stavět svépomocí může být pro někoho fajn, ale my jsme chtěli jistotu. A právě proto jsme šli do domu na klíč. Měli jsme záruku, měli jsme klid – a hlavně jsme věděli, že za námi stojí někdo, kdo tomu opravdu rozumí. A to je k nezaplacení.”

Chtěla byste něco vzkázat týmu ES?

“Chtěla bych jim ze srdce poděkovat. Všem – a hlavně panu Smejkalovi. Ten by zasloužil pozlatit. Opravdu! Jeho přístup, jeho trpělivost, to, jak s námi jednal od první chvíle – to se dnes jen tak nevidí.

Obrovský dík patří i panu řediteli, Davidovi Menclovi. V období, kdy mi bylo psychicky nejhůř, jsem mu napsala e-mail. A i přesto, že je to majitel tak velké firmy, mi ještě ten den odpověděl. Lidsky a upřímně! Uklidnil mě, povzbudil a dodal mi sílu jít dál. To pro mě tehdy znamenalo nesmírně moc.

A pan Moučka? Ten má můj obdiv! Vydržet s emocemi, které jsem během stavby občas prožívala, a přesto zůstat klidný, vstřícný a profesionální, to se opravdu cení. 

Mám ten tým moc ráda. Všichni jsou profíci. Vědí, co dělají. A díky nim máme dnes náš domov. Děkuju!”