Sen, který jsme postavili s ES – i s miminkem na cestě

Pamatujete si, kdy přišlo rozhodnutí, že si s partnerem postavíte dům?

“Ano, byl to takový bod zlomu. Žili jsme s partnerem v podnájmu a jednoho dne jsme si to spočítali – že za nájem dáváme skoro tolik, co bychom dávali za hypotéku. A tak jsme se shodli, když už si brát půjčku, tak raději na něco, co bude jednou naše. Nechtěli jsme zůstat v paneláku, snili jsme o tom, že budeme moct ráno vyjít na zahradu, dát si tam kávu, děti pustit ven, i kdyby to mělo být jen na půl hodiny mezi dvěma dešti.

Oba jsme vyrůstali na venkově, u babiček, v přírodě. A i když jsme bydleli v krásné části Ostravy, Porubě, pořád nám něco chybělo. Ta svoboda. To dýchání venku. A taky jsme tou dobou už plánovali rodinu. Chtěla jsem, aby naše děti vyrůstaly na zahradě, v klidu a s volností.”

Měli jste od začátku jasnou představu, jak by měl váš dům vypadat?

“Upřímně – neměli. Chtěli jsme hlavně utéct z města. Toužili jsme po klidu, po místě, kde se dá ráno vyjít na zahradu a vypít si kávu. Ne moc daleko – kvůli dětem, práci, škole… ale přece jenom jiný styl života. A právě tady začal náš boj – boj o pozemek.

Sehnat pozemek nebylo vůbec jednoduché. Stihli jsme to těsně před covidem, což bylo obrovské štěstí. Prošli jsme snad pět lokalit. Jeden jsme už málem měli a pak nám ho někdo doslova před nosem vyfoukl o padesát tisíc. Jiný měl vysoké napětí na pozemku, další zase komplikace s přístupem. Po každém zklamání jsem si říkala, že na to nemám sílu. Dokonce jsem už v jednu chvíli řekla: „Dost. Koupíme byt v paneláku a bude klid.“

A pak přišel ten moment, kdy se partner otočil a řekl: „Nechceš se aspoň podívat na ten úplně první pozemek, co jsi kdysi zmiňovala?“ Byl zarostlý, plný křoví, růží, keřů a stromů, ale měl duši. Vyjeli jsme tam a najednou jsem cítila, že to je ono. Lesy kolem, výhled na pole, tramvaj pár minut pěšky a přitom takový klid.”

Měli jste jasnou představu o tom, jak by Váš dům měl vypadat? 

“Sáhli jsme rovnou po katalogu Ekonomických staveb a tam jsme si vybrali projekt Katka 12 A. Zvolili jsme bungalov 4+kk. Dispozičně nám naprosto vyhovuje. Máme jednu ložnici pro nás, jeden pokoj jako pracovnu, druhý jako hernu a menší miminko zatím spinká s námi.

Brzy však hernu plně proměníme v dětský pokoj. Prostoru máme zatím dost. Všechno si postupně přizpůsobujeme tak, aby nám tu bylo dobře – jako rodině, která roste.”

A jak jste objevili Ekonomické stavby?

“Poprvé jsem na ně narazila už jako studentka. Nějaká reklama, snad Facebook… Pamatuji si, že jsem si tehdy nechala zaslat katalog zdarma. Když jsme pak s partnerem začali řešit náš dům, hned jsem si na ně vzpomněla. Vyplnila jsem formulář a rozjelo se to.

Velkou roli pro nás sehrál program Nulová hotovost – partner totiž vycházel z předchozího vztahu doslova s nulou. A já věděla, že to bude o to náročnější. Ale Ekonomické stavby nám nabídly cestu. Důležité pro nás byly také záruky, jistoty, a hlavně servis. Když se nám třeba jednou nechtěly zavírat dveře, technik přijel, opravil, popřál hezký den a odjel. Pro mě jako mámu na mateřské to je absolutní výhra.”

Takže jste využili i jejich finanční poradenství?

“Ano – a musím obrovsky vyzdvihnout paní Pauerovou. Byla fantastická. Stála při nás v mnoha situacích, kdy jsme byli zoufalí. Komunikace s bankami nebyla jednoduchá, několikrát se vracely dokumenty, bylo potřeba vše znovu podepsat a ona nás vždycky podržela.”

Jak probíhala samotná stavba? Byly momenty, které vám zůstaly v paměti?

“Bylo to dlouhé a někdy i náročné. Stavěli jsme během covidu, což samo o sobě přineslo zpomalení i nejistoty. A pak se k tomu přidala naše vlastní situace – malý se narodil v lednu 2024, ale do domečku jsme se nastěhovali už v prosinci 2023. Takže jsem poslední týdny těhotenství trávila doslova „na stavbě“.

Všechno se protahovalo, už nás tlačil čas i nervy. A tak jsme se rozhodli, že spoustu věcí doděláme sami – malování, pokládání podlah, lišty… S obřím břichem jsem tady vážně pobíhala s válečkem v ruce. Ale svým způsobem to bylo hezké. Přesně jsme věděli, co chceme, a ten fyzický kontakt s domem nám pomáhal zkrátit čekání a naladit se na nový začátek.”

Pamatujete si ten moment, kdy jste poprvé odemkla hotový dům? A máte už své oblíbené místo?

“To byl silný okamžik. Pamatuji si, jak jsem vešla poprvé dovnitř, když už byly osazené dveře a šla jsem sem s klíčem v ruce. Byly tu jen zdi, ale pro mě to byl zázrak. Ten první zvuk odemykajícího se zámku mám dokonce natočený a vždycky, když si to pustím, vybaví se mi, jak jsme tady doslova pištěli radostí. Byl to jeden z těch momentů, kdy vám dojde: „Ano, jsme doma. Tohle je náš dům.“

A co se týče oblíbeného místa? Řekla bych, že celý dům – protože všechno jsme si tvořili s láskou a podle sebe. Ale nejvíc času trávíme v obýváku s kuchyní. Je to srdce našeho domova. Místo, kde se scházíme, kde vařím v mé vysněné kuchyni na míru ze dřeva, kde si hrajeme s dětmi, kde dýchá život. A pak samozřejmě ložnice – náš úkryt, místo klidu. Každý kout má svůj význam.

Od prvního rozhodnutí postavit dům až po nastěhování uběhly téměř čtyři roky. Byla to dlouhá cesta – ale stálo to za to.”

Co byste vzkázala lidem, kteří o vlastním domě uvažují, ale mají obavy?

“Ať si jdou za svým snem. Protože právě sny jsou to, co nás posouvá. U nás to byl společný sen, ale přiznám se partner odvahu v sobě musel chvíli hledat.

Chápu, že to může působit děsivě – hypotéka, závazky, velké rozhodnutí. Ale víte co? My dneska platíme nižší hypotéku za náš dům se zahradou než moje kamarádka za byt v paneláku. A zvládnout se to dá i na rodičáku. Opravdu.

Důležité je jít střední cestou. Nechtít všechno hned a nejluxusněji. Ale vytvořit si prostor, kde se budete cítit doma. A v tom nám hodně pomohly i programy od Ekonomických staveb – dokázaly najít řešení i tam, kde bychom to sami vzdali. A za to jsem opravdu vděčná.”

Čekají vás ještě nějaké práce okolo domu, v zahradě?

“Ano, čeká nás toho ještě opravdu hodně, ale těšíme se na to. Nedávno jsme si udělali novou terasu a teď plánujeme pergolu, která celý prostor krásně zastřeší a zútulní. Máme hotový bazén, takže v létě užíváme vodní radosti, ale zahrada jako taková nás ještě čeká.

Plánujeme terénní úpravy, výsadbu stromků – těším se hlavně na červený javor, který bude takovou naší dominantou. Rádi bychom taky upravili prostor před domem, do budoucna je v plánu garáž a vůbec celé to okolí doladit tak, aby se nám tu žilo ještě krásněji. Je to jako když skládáte puzzle – domek už stojí, a teď už jen doplňujeme ty radosti kolem.”

A co byste chtěla vzkázat týmu Ekonomických staveb?

“Děkujeme. Opravdu děkujeme za to, že jste nám pomohli uskutečnit náš sen. Nebyla to vždy jednoduchá cesta – byly tu výzvy, emoce, nečekané zvraty. Ale na jejím konci je náš dům. Místo, kde ráno otevíráme okna s výhledem do přírody, kde běhá náš syn, kde roste náš strom. A bez vás by to nebylo možné.”