„Inspirovali mě rodiče – i oni se v sedmdesáti rozhodli pro změnu a zvládli to.“
„Zjistili jsme, že i na úzkém trojúhelníkovém pozemku může stát krásný dům – když máte šikovný tým z Ekonomických staveb.“
„Když soused odmítl připojení k vodě, našli jsme díky ES řešení – vlastní vrt i čističku. Dnes jsme soběstační.“
„Spolupráce s manažerem stavby byla perfektní – od začátku jsme cítili lidskost a klid.“
„Nebojte se věku ani financí. Nikdy není pozdě začít znovu a splnit si sen.“
Pamatujete si na ten moment, kdy jste si s manželem řekli: „Postavíme dům“? Co vás k tomu vedlo?
“Byl to takový náš tichý sen. Dlouhá léta jsme ho nosili v sobě, ale pořád nebyl ten správný čas. Až když nám dorostly děti a my si konečně mohli dovolit myslet na sebe, přišel manžel jednoho dne s otázkou: „Co bys řekla, kdybychom si ještě postavili dům?“ A já na to bez váhání odpověděla: „Ano.“
Věděla jsem, že máme stabilní zázemí – byt, který nám může pomoct jako druhé zástavní právo. A navíc mě inspirovali moji rodiče. I oni se v sedmdesáti letech rozhodli pro změnu a zvládli to. Řekla jsem si, když to zvládli oni, my to přece zvládneme taky.
Dnes je mi 57 a zpětně vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké jsme kdy udělali. Bydlíme tu už pátým rokem a stále si každý den připomínám, jak moc ten sen stál za to.”
V dnešní době banky někdy zvažují vyšší věk jako rizikový faktor. Neměli jste při vyřizování hypotéky obavy, že už na ni pro banku „nejste ti praví“? A jak jste vůbec řešili financování domu?
“Vůbec ne. Pro banky to možná nemuselo být tak zajímavé, přece jen jsme už nebyli nejmladší – ale my se pořád cítíme mladí, a hlavně jsme měli promyšlený plán. Do zástavy jsme dali náš byt, což bance dodalo jistotu. Díky šikovně koupenému pozemku jsme měli vlastní vklad, a když jsme byt následně prodali, mohli jsme refinancovat hypotéku a zbytek peněz jsme už řešili jen na dokončení domu a jeho vybavení.
Dnes víme, že se to dá zvládnout naprosto v pohodě, když člověk dobře plánuje a spojí se s někým, kdo mu pomůže najít cestu. A právě proto jsme si vybrali Ekonomické stavby.”
Jak jste si představovali své vysněné bydlení? A co se změnilo?
“Představa byla víceméně jasná – bungalov bez schodů, jednoduchost, pohodlí a výhled do zeleně. Vybrali jsme si Katku 12 B, s malými úpravami. Dům se nám podařilo přizpůsobit přesně našim potřebám.”
Pozemek měl netypický tvar – trojúhelník. Bylo těžké najít řešení, které bude fungovat?
“Ano, máme úzký, dlouhý trojúhelník. Byla to výzva, to určitě. Na první pohled si člověk řekne, že s takovým pozemkem moc vymýšlet nepůjde, ale opak byl pravdou. Díky šikovným lidem z Ekonomických staveb jsme zjistili, že i na tak netradičním místě může stát krásný dům. Chtělo to jen jiný úhel pohledu a otevřenost k úpravám.
A co rozhodlo? Jsme z Turnova – a tenhle pozemek byl doslova za rohem. Vesnička Přepeře je pár minut odtud, a když jsme tam poprvé stáli, dívali se směrem do Českého ráje a nadechli se toho klidu… věděli jsme, že to je ono. Že i když to není ideál podle učebnic, tahle volba má duši.”
Čelili jste komplikacím se sousedem i s napojením na sítě. Co vám pomohlo to zvládnout?
“Říká se, že sousedy si člověk nevybírá – a my jsme si to, bohužel, potvrdili na vlastní kůži. Ten náš nám odmítl povolit připojení k vodě i napojení na plánovanou čističku. V jednu chvíli to vypadalo, že se nám celá situace zkomplikuje natolik, že se stavba ani nerozběhne.
Ale právě v těchto chvílích jsme nejvíc ocenili podporu od týmu Ekonomických staveb. Hledali s námi řešení, byli k dispozici, hledali cesty, ne výmluvy. Díky tomu jsme si nechali vyvrtat vlastní studnu – 36 metrů hluboký vrt s pitnou vodou – a pořídili si i vlastní domovní čističku.
Ve výsledku jsme dnes soběstační. Máme klid, máme vodu, máme vlastní systém, a dokonce i bazén se nám nakonec na pozemek krásně vešel. Z komplikací se stala výhoda. A to je přesně ten moment, kdy člověk ocení, že v tom není sám.”

Když se k tomu přidal koronavirus, měli jste někdy pocit, že to nezvládnete?
“Přiznávám, že největší obavy jsem měla ohledně financování. Člověk se přece jen upisuje na dlouhou dobu, neví, co všechno může přijít, jestli se zvládnou případné komplikace. Ale dnes už si v sobě nesu hlavně ty radostné emoce.
Měli jsme ohromné štěstí na lidi, kteří se o náš dům starali. Každá návštěva stavby pro nás byla spíš radostí než stresem – viděli jsme pokroky, měli jsme důvěru, věděli jsme, že jsme v dobrých rukou. Dnes máme kompletní fotodokumentaci celé stavby – od první základové desky až po finální detaily.
A i když se některé věci zkomplikovaly – například kvůli sousedovi jsme museli posouvat umístění čističky, a tím pádem celý harmonogram – nakonec se to všechno krásně poskládalo.”
Byla pro vás důležitá i podpora skrze program „Děkujeme“?
“Ano, velmi. Rádi jsme tuto možnost využili – nejen kvůli finanční úlevě, ale i jako symbolické gesto. Po dokončení domu jsme se rozhodli investovat právě díky tomuto programu do krásného vchodu z litého betonu. A povedl se dokonale.
Vstupní prostor je to první, co každý uvidí – a pro nás je to dnes malá, ale hmatatelná připomínka celé naší cesty. Vždy, když tím vchodem projdu, vzpomenu si na všechno, čím jsme si prošli. A také na to, že v tom člověk nikdy není úplně sám – když má po boku lidi, kteří chtějí pomoct.”
Jaká byla spolupráce s manažerem stavby panem Lubošem Skalou?
“Perfektní. A to nemyslím jako frázi, ale opravdu od srdce. Měli jsme štěstí – od začátku jsme cítili, že to mezi námi funguje. Ta chemie tam prostě byla.
A když pak přišla samotná stavba, potvrdilo se to. Pan Skala byl skvělý – ochotný, vstřícný, vždycky s úsměvem a klidem, který jsme v tom všem tak potřebovali. A stejně tak tým, který měl pod sebou – místní firma pana Lebedy odvedla naprosto skvělou práci. Dokonce i poté, co se oficiální stavba uzavřela, nám ještě pomáhali s drobnostmi, které jsme si řešili už čistě soukromě.
Celou dobu jsme měli pocit, že jsme v dobrých rukou. A dnes, když se podíváme na náš dům, tak víme, že jsme byli.”
Dnes už si dům naplno užíváte. Co na něm máte nejraději?
“Moje srdce patří kuchyni – ráda vařím a je přesně podle mých představ. Miluji i koupelnu, která je mým osobním wellness koutkem. A samozřejmě zahradu – máme terasu, bazén, skleník, záhony… našla jsem se v zahradničení a dnes už spíš dolaďujeme, než budujeme.”
Co byste poradila lidem, kteří se bojí začít kvůli věku nebo financím?
“Nebojte se. Sny se mají plnit, a nikdy není pozdě začít znovu. I když už je člověk „za půlkou života“, dá se to zvládnout. Důležité je být realistou, mít základní finanční zázemí a dobrou oporu. My jsme si prošli strachem i pochybnostmi, ale dnes víme, že to bylo nejlepší rozhodnutí.”
A co byste chtěla vzkázat týmu Ekonomických staveb?
“Zůstaňte takoví, jací jste. Lidskost, vstřícnost, podpora – to je to, co jsme po celou dobu cítili. Od začátku do konce jsme věděli, že se máme na koho obrátit. A dnes, když se dívám na náš dům, říkám si – udělali jsme dobře, že jsme si vybrali právě vás.”






