Srdcem až do cíle – Jak jsme si s ES postavili domov snů

Kdy jste si poprvé uvědomili, že je čas začít řešit nové bydlení? Byl v tom nějaký silný okamžik nebo to přišlo postupně?

“Bydleli jsme s manželem a jeho bratrem v rodinném domě, který byl rozdělený na více bytových jednotek. Nebylo to jednoduché – nejen kvůli samotnému domu, který by si vyžádal obrovské investice do oprav, ale také kvůli spolubydlení. Cítili jsme, že chceme žít sami, mít vlastní prostor, kde budeme jen my a naše děti. Bylo to rozhodnutí, které vzešlo z potřeby klidu a samostatnosti.”

Co vás přimělo udělat ten zásadní krok – místo hledání hotového domu nebo bytu se pustit do stavby vlastního?

“Upoutávka Ekonomických staveb na sociálních sítích byla spouštěčem. Viděla jsem možnost, že i lidé bez úspor mohou stavět. Dlouho jsem odebírala jejich katalog, ale chyběla odvaha. Až ta jednoduchá výzva – „Zavolejte nám“ – mě přiměla jednat. S manželem jsme si řekli, že to alespoň zkusíme. Věděli jsme, že máme nulové rezervy, ale s domem z původního bydlení jsme počítali jako s finančním zdrojem. Nakonec to ale bylo všechno trochu jinak.”

Jak jste si původně představovali financování domu?

“Měli jsme plán – prodat náš podíl na starším domě a část pokrýt hypotékou. Bohužel, se ukázalo, že prodej nebude tak snadný. Druhá část rodiny nesouhlasila s cenou, navíc jsme narazili i na problém s prokazováním financí od kupujících. Prodej se zkomplikoval a my najednou neměli zajištěné prostředky na dokončení nového domu, který už byl téměř hotový.”

Jak jste se v té chvíli cítili?

“Bylo to velmi těžké. Nový dům nám rostl před očima, ale finanční situace vypadala bezvýchodně. Měli jsme strach, že o všechno přijdeme. Přesto jsme doufali, že to nějak zvládneme. A právě tehdy jsme byli moc vděční za to, že stavíme s Ekonomickými stavbami.”

Jakou roli v té době sehrála paní Zuzana Pauerová z Ekonomických staveb?

“Obrovskou. Paní Pauerová si zaslouží snad medaili – opravdu. Byla neuvěřitelně trpělivá, ochotná, neustále hledala nové cesty, jak nám pomoct. Když už jsme nevěděli kudy kam, když prodej našeho původního domu pořád vázl a čas běžel, ona se nevzdávala. Bojovala za nás. V kontaktu s bankami, při nastavování podmínek, hledání jiných řešení… Dala do toho srdce. A díky ní jsme to nevzdali ani my.

Závěr byl pro všechny hodně náročný, ale ona nás tím provedla. Věděli jsme, že máme na své straně člověka, který o nás skutečně stojí a udělá maximum. Dodnes na ni nedáme dopustit. Je to člověk na svém místě.”

Proč jste si vybrali právě Ekonomické stavby?

“Jednoduše proto, že byly jediné, které nám nabídly možnost stavět „od nuly“. To nám žádná jiná firma neumožnila. A i když jsme narazili na různé názory, rozhodli jsme se udělat si vlastní názor – osobně, na schůzce s panem Václavem Úblem. Přístup byl férový, upřímný, a to rozhodlo.”

Jaký typ domu jste si zvolili a proč?

“Zalíbil se nám dům z řady Katka. Původně jsme chtěli bungalov, ale kvůli chráněné krajinné oblasti jsme museli projekt změnit a máme dům patrový. A dnes jsme za to vlastně i rádi.”

Jak probíhala samotná stavba? Byly chvíle, které vám zůstaly hluboko v paměti – ať už radostné, nebo náročné?

“Stavba pro nás byla vlastně zážitkem. Ani já ani manžel se v tom nevyznáme, takže jsme všechno pozorovali s takovým až dětským nadšením. Každá další návštěva staveniště znamenala nový kus domova – tu přibyly zdi, jindy okna nebo střecha. Všechno pro nás bylo nové a fascinující. A přestože jsme nerozuměli každému detailu, měli jsme velkou důvěru v tým kolem nás.”

Jaká byla spolupráce s manažerem stavby, Radkem Matějovským?

“Spolupráce s panem Matějovským byla výborná. Od první chvíle působil jistě, klidně a s naprostým přehledem. Bylo cítit, že ví, co dělá – a to nám dávalo obrovský pocit jistoty. Ať už šlo o běžnou koordinaci prací, nebo jakýkoli drobný dotaz, vždy byl ochotný, vstřícný a hlavně dostupný.

Na každém setkání si na nás udělal čas, trpělivě vše vysvětlil a pokud bylo třeba něco upravit nebo dořešit, vždy jsme společně našli cestu. V dnešní době není samozřejmostí narazit na někoho takhle spolehlivého – o to víc si vážíme toho, že právě on vedl stavbu našeho domu. Opravdu jsme byli moc spokojení.”

Jaké to bylo, když jste se poprvé nastěhovali?

“Byl to nepopsatelný pocit. Na ten den jsme se nesmírně těšili – a když konečně přišel, všechno do sebe krásně zapadlo. Najednou jsme věděli, že máme svůj vlastní domov. Ten moment, kdy jsme otevřeli dveře a vešli dovnitř jako rodina, která právě začíná novou kapitolu, byl velmi silný.

A ten pocit trvá dodnes. Opravdu – každý den si užíváme, že tam jsme. Jsme šťastní, že jsme do toho šli právě s ES, i když to občas nebylo jednoduché a chvílemi jsme se báli, jestli všechno klapne. Největší napětí přišlo ve chvíli, kdy jsme čekali na finální schválení – to byly nervy. Ale jakmile to prošlo, bylo to jako obrovská úleva.

A naše dcery? Jsou spokojené. Dokonce i ta starší, která už není pořád s námi, se do domu ráda vrací. A to je pro nás to nejhezčí – že náš dům je skutečně domovem, ke kterému se chceme všichni vracet.”

Jak se v novém domě cítíte dnes?

“Cítíme se báječně. Opravdu. Každý den si ten domov užíváme – ať už je to samotný dům, nebo zahrada, kterou máme kolem sebe. Je to náš prostor, naše klidná zóna, kde se cítíme bezpečně a svobodně. A máme konečně pořádnou ložnici! Možná to zní jako maličkost, ale pro nás to byla velká změna! Celkově můžeme říct, že jsme vděční. Za ten klid, za prostor a za to, že jsme to nevzdali a dnes si užíváme každodenní maličkosti, které dělají z domu opravdový domov.”

Jak reagovali vaši blízcí a přátelé, když vás navštívili?

“Když k nám přijeli poprvé, byli nadšení, chválili dům, zahradu, atmosféru. Dokonce i ti, kteří na začátku nevěřili, že to zvládneme.

A nebylo jich málo. Ze začátku nás někteří známí zrazovali – že je to risk, že je to moc velký krok. Ale dnes? Dnes jsou všichni rádi, že jsme do toho šli. Vidí výsledek, vidí náš domov – a uznávají, že jsme to dotáhli až do konce. Pro mě osobně je to ohromně důležité. Dokázat sobě i ostatním, že když se člověk nebojí a jde si za tím, co cítí jako správné, může to vyjít. A my jsme důkazem, že to jde.”

Máte do budoucna plány na další úpravy domu nebo zahrady? Co vás ještě láká realizovat?

“Určitě. Zvažujeme přístřešek na auto, možná další menší úpravy kolem domu. Ale teď si užíváme, že máme kde být – a že se nám tam dobře žije.”

Co byste vzkázali lidem, kteří by chtěli stavět, ale bojí se udělat první krok – třeba právě kvůli financím?

“Co bych vzkázala? Určitě se nebát – ale jít do toho s rozmyslem a připraveností. Mít jasno v tom, kolik mohu investovat, co si mohu dovolit a s jakými riziky počítat. A pokud se něco zkomplikuje, nebát se komunikovat a hledat společně řešení.

Je důležité si uvědomit, že už samotný začátek něco stojí – vznikají návrhy, řeší se projekt, financování i spousta administrativy. To jsou konkrétní kroky a investice. A pokud se někdo rozhodne v průběhu couvnout, třeba kvůli neschválené hypotéce, nemůže čekat, že se vše vrátí jako by se nic nestalo.

Ale když člověk opravdu chce, cesta se vždycky najde. My jsme si ten dům vysnili, šli jsme za ním a dnes v něm žijeme. A víme, že to stálo za to – je to náš domov, plný radosti a klidu.”

Co byste vzkázala týmu Ekonomických staveb?

“Určitě jedno obrovské děkuji. Spolupráce fungovala skvěle – ať už s panem Matějovským, který měl stavbu na starosti a všechno probíhalo hladce, nebo především s paní Zuzanou Pauerovou.

Musím říct, že bez ní bychom to asi nezvládli. V momentě, kdy se nám zkomplikovalo financování a my už nevěděli kudy kam, ona hledala cesty. Bojovala za nás, volala, vyjednávala, zjišťovala možnosti, pomáhala i po telefonu, když jsem už sama nevěděla, co dál. Měla s námi trpělivost, pochopila naši situaci i to, že dům pro nás není jen projekt – ale sen o domově. A právě díky jejímu úsilí a lidskému přístupu jsme ten sen dokázali dotáhnout do konce.

Paní Pauerová je člověk na svém místě. A na ni – a vůbec na tuhle celou cestu – budeme s vděčností vzpomínat celý život.”